Sportovní chuligáni byli také žáky, ale očividně ve špatných školách.

Tak jsem si dnes také užil to, co několikrát dříve: nájezd sportovních fanoušků - či spíše chuligánů - z jiného města.

Nádražní hala zadýmovaná, všude bordel a řev, policejní černooděnci v počtu, jako by se zrovna konal policejní převrat, nádraží přervané policejními auty. Do toho plačící děti a zmatek. Zaráží mě, proč jistá část populace není schopná bez problémů zvládnout ani v dospělém věku proces o několika krocích: dopravit se do města – dojít na stadion – fandit – odejít ze stadionu - opustit město. Ale to je dozajista věc vzdělávání, na kterém se významně podílejí především naše školy.

Těmto lidem určitě chyběl dobrý učitel přírodopisu, který by je přivedl k lásce ke zvířatům a také jim vysvětlil, že hluk pyrotechniky škodí uším psů. Kdo z těch, kdo má rád psy, by jim působil úmyslně bolest? Bylo mi jich na tom nádraží líto, nejen policejní psi, ale i psi cestujících doslova kňučeli bolestí, když se výbuchy petard střídaly v rychlém sledu jedna za druhou. Tihle „fanoušci“, které o víkendech vidíme ve městech, očividně postrádali i učitele, který by jim vysvětlil, kam patří odpadky. Nástupiště i další prostory byly poseté lahvemi a dalším nepořádkem. Co za dospělého na nádraží hází věci kolem sebe? Tihle lidé že by jako se před lety jako žáci s radostí starali o vzhled své třídy? Nevěřím. Také je zřejmé, že tihle nájezdníci byli celé roky ve školách, kde jim nezáleželo na práci druhých nebo jejich pocitech. Nějaká děcka brečí strachy? Ve škole s dobrým klimatem záleží i těm nejstarším žákům na tom, aby se všichni ve škole cítili dobře. Jsou přece jeden tým. Ve škole se špatným klimatem je jim to jedno. Bojím se, že velká část českých škol je podobná vězení, kde žáci / vězni jen skřípou zuby a pokud nad sebou necítí karabáč dozorců, pravidla jim nic neříkají. Pak vidíme výsledek: absolventi těchto škol jsou jako utržení ze řetězu, vlastní hodnoty a normy nemají a potřebujeme hotové policejní manévry, aby zvládli ujít půl kilometru z nádraží na stadion.      

Viděl jsem v akci antikonfliktní tým, připadal mi jako družinářky, kterým zlobivé děti skáčou po hlavě. Policisté několik nezbedníků zadrželi, zůstanou tedy na chvíli „po škole“, možná jim „pan ředitel“ zabaví jejich petardy. Ale nebojte, příští víkend je jistě zase uvidíme v akci. Jak to, že u nás jsou fanoušci za ploty a v Anglii, zemi hooligans, je mezi hráčem a fanouškem jen reklamní panel, který by dokázal přeskočit i desetiletý kluk? Ale jak to, že ho celé roky nikdo nepřekročil, ani při těch nejdivočejších oslavách gólů nebo těch nejnespravedlnějších penaltách? Protože by to byl poslední zápas v životě, který by takový chuligán naživo viděl. Ale k věci: dobré vzdělání mění všechno. To, že zahraniční školství téměř všech evropských zemí je o mnoho před námi, nemusíme ani debatovat. Školometi mohou vytahovat nějaké výzkumy a hledat českou republiku na devatenáctém místě v nějakých zbytečných testech, ale stačí se rozhlédnout trochu dál kolem nás - na obyčejný život. Jedna z největších sportovních rivalit je mezi Liverpoolem FC a Evertonem Liverpool. Ale i tak fanoušci pořádají společné akce, například vánoční běh modrých (Everton) a červených (LFC) "Father Christmasů". Zvládli by to fanoušci Baníku a Sparty? Legrační myšlenka. Dokázal by si někdo třeba představit, že by fanoušci obou týmů živým řetězem spojili stadiony Sparty a Slavie? V Liverpoolu to možné bylo. Nepodceňujme tedy to, jak dnes učitel vzdělává děti ve škole. Výsledky uvidíme také na našich ulicích. A nádražích.